Odpůrci ropovodů Bakken a Keystone znovu mobilizují, Trumpovi ukážeme, slibují

Zkopírovat odkaz Vytisknout

Právně i v ulicích, respektive na staveništích, chtějí vzdorovat angažované skupiny Američanů obnovené výstavbě sporných ropovodů Bakken a Keystone XL. Hovoři o tom řada zpráv, které reagují na úterní krok nového prezidenta Donalda Trumpa, jenž budování obou energovodů přerušené za Baracka Obamy opět formálně podpořil.

Na ropovodu Bakken známému též jako Dakota Access Pipeline (DAPL) se nepracuje od konce minulého roku. Právě tento ropovod proslavily protesty siouxských kmenů, kterým přetínal posvátná místa a ohrožoval vodní zdroje v rezervaci Standing Rock.

Výstavba ropovodu Keystone XL byla zastavena přímo Obamou v roce 2015 po kampani ekologických organizací, jež dokazovaly, že USA tento energovod nepotřebují a že podobné projekty jen komplikují boj s klimatickými změnami.

Trump chce teď práce na obou projektech obnovit a jejich dokončením přispět — dle svého mluvčho — k rozšíření ropné infrastruktury, snížení nezaměstnanosti, podpoře ekonomického růstu a zajištění dodávek energií po celé zemi.

Podle odpůrců však oba ropovody žádnému veřejnému zájmu výrazněji neposlouží a profit přinesou zejména investorům.

„Celé je to past (...) Stavba infrastruktury spojené s fosilními palivy má především učinit miliardáře ještě bohatšími, přičemž náklady má nést celá společnost,“ uvedla pro NBC výkonná ředitelka ekologické organizace Greenpeace Annie Leonardová s narážkou mimojiné na fakt, že sám Trump je na dostavbě ropovodů finančně zainteresován.

„(My z Greenpeace) budeme oběma projektům bránit veškerou svojí silou,“ doplnila Leonardová.

Siouxové na nohou

Fakticky živo je po úterku zvláště v Dakotě, kde zůstalo od podzimu na 500 odpůrců stavby v protestních kempech. V oblasti se stále demonstruje a každý týden je hlášeno i několik menších střetů s policií. V minulém týdnu bylo například v souvislosti s protesty zatčeno pětatřicet osob.

Zástupci místních siouxských kmenů zatím nechtějí, aby se k jezeru Oahe sjížděly znovu tisíce lidí z celé země, jež zde protestovaly na podzim. Jednak eventuálnímu obnovení stavby musí předcházet ještě několik administrativních kroků, a tedy nehrozí, že začne okamžitě, jednak je v oblasti hodně sněhu a jednak i samo protestní táboření zatěžuje dle indiánů přírodu.

Podle reportérů, kteří dorazili do oblasti v minulých dnech, je ovšem odhodlání bojovat na místě mimořádné. „Neskončíme, dokud nebudeme mocí přijít na místo, kde se kope, a na vlastní oči se nepřesvědčíme, že se se stavbou skončilo,“ řekla Adamu Levinsonovi z Al Džazíry Heather Sheppardová-Watersová, jedna z dakotských Siouxek.

„Očekáváme, že to tu bude brzy zas intenzivní. Sázky se zvyšují,“ uvedl Forest Borie, jeden z obyvatel protestního tábora, pro Terraye Sylvestera z Reuters.

↗

Formálně zastavil práce na ropovodu Bakken loni v prosinci Armádní sbor inženýrů fungující pod Obamovou vládou (konkrétně pod ministerstvem obrany), který odmítl po měsících protestů vydat korporaci Energy Transfer Partners povolení, jež by jí oprávnilo položit porubí v nejspornější části trasy — pod řekou Missouri a jezerem Oahe.

Trump nyní dal prezidentským nařízením právě Armádnímu sboru inženýrů pokyn, aby prosincové rozhodnutí přezkoumal. A nad to vyzval obdobnou formou k urychlení schvalování posudků vlivu na životní prostředí u důležitých infrastrukturních projektů.

Indiáni z šesti siouxských kmenů svolali na konec ledna setkání náčelníků, aby se poradili, jaké konkrétní kroky a v jakém sledu učiní — souběžně se změnou vládní politiky se totiž společnost Energy Transfer Partners snaží obnovit stavbu i soudní cestou a navíc se vedou jednání také o alternativních trasách.

Znalci však upozorňují, že proti ropovodu bojují různé skupiny a ne na všechny mají Siouxové vliv — jeden z protestních táborů například existuje už dnes navzdory tomu, že kmenová rada z rezervace Standing Rock vyzvala v polovině ledna k jeho vyklizení.

Pozorovatelé z obou stran považují na každý pád za pravděpodobné, že se situace časem vyhrotí.

„(Dekret Donalda Trumpa) to byla chyba. Špatný tah (...) Část zastánců stavby je už teď odhodlána ji prosadit za každou cenu. Část odpůrců jí chce zas za každou cenu zabránit, a to i kdyby se dohodla změna trasy (...) Uvidíte, že teď přibude neústupných a obě skupiny se zakopají ještě hlouběji ve svých pozicích,“ uvedl pro agentury Dana Yellow Fat, indián, jenž zasedá přímo v siouxské kmenové radě.

Rozdíly mezi Bakken a Keystone

Ropovod Bakken-DAPL má vést z dakotských ropných polí do rafinérie Patoka na středozápadě země, poblíž Chicaga. Z ní má pak zpracovaná surovina putovat dále k Mexickému zálivu. Energovod je v současnosti plně rozestavěn. Vedle narušení siouxského území a ekologické stránky věci se nad ním vedou pře už jen v otázce, do jaké míry bude ropa v něm sloužit domácí spotřebě — a jak moc tedy stavba poslouží veřejnému zájmu — a do jaké míry jde o exportní ropovod, z něhož budou profitovat především ropné firmy.

Ropovod Keystone XL je naproti tomu mezinárodní: má vést z nalezišť v kanadské Albertě až k rafinériím na jihu USA. Na rozdíl od Bakkenu je dále Keystone zatím v rané fázi výstavby. Eventuální dostavba předpokládá ještě jednání mezi kanadskou a americkou vládou, a i když jde o projekt společnosti TransCanada Corporation, musí jej oba státy společně povolit.

Sám Barack Obama v listopadu 2015 uvedl, že za USA dané povolení nedá. Tomuto gestu však předcházela intenzivní kampaň ekologických organizací, a tak podobě, jako je Bakken-DAPL spojován s indiány, platí zastavení Keystone XL za jeden z největších úspěchů amerických a kanadských ekologických aktivistů.

↗

V případě Keystone dal Donald Trump v úterý prezidentským dekretem administrativě pokyn, aby jednání s kanadskou stranou obnovila. Kanadský premiér Justin Trudeau, jenž Keystone v rozporu se svou pokrokářskou image podporuje, dekret uvítal. Podle znalců se ovšem teď ještě nějakou dobu povedou předběžné rozhovory o podmínkách. Americká strana musí vyřešit také arbitrážní žalobu TransCanada Corporation, podle níž Obama porušil zákazem pravidla dohody o volném obchodu NAFTA, jíž však chce zase Trump revidovat, ba možná i zrušit.

Většina pozorovatelů proto předpokládá, že práce na Keystone budou obnoveny později než práce na ropovodu Bakken, a totéž platí i pro tematické protesty. Odpůrci projektů ovšem slibují v obou případech neustoupit. Ochránci přírody z organizace 350.org, která zastřešovala nevětší kampaň proti Keystone, už na svém webu přislíbili doslova „odpor, o jakém se novému prezidentovi ani nezdálo“.